mathes

Původně jsem se chtěl věnovat páteční Markově oslavě, ale už tradičně mě předběhl bratr, takže zbyla druhá víkendová akce a to právě Petřín.  

 Vítaní jara bylo naplánovaný dlouho dopředu a ne zas tak dopředu zrušený.  

 Kolem poledne, když jsem se vrátil od svého kamaráda, známého pod jménem Zdroj, jsem se Standou řešil, jestli pořád platí Starbucks, nebo jestli operativně změníme plán a přesuneme se na Petřín.  

 Takováhle změna plánu, ovšem musela být konzultována s hlavními organizátory Ondrou a Tusilem  

 Takže jsem si řekl, že se to pořeší na místě, napsal zprávu Überženě, kterou jsem viděl on-line, ať už to vypne a maže na sraz, nebo přijde pozdě a vyrazil.  

 Tusim ze na Flore (nevim jistě, četl jsem knihu) jsem dostal takovej ten pocit, že na mě někdo kouká, tak zvednu oči od knihy a koho nevidím? Přímo přede mnou stála We-rush, která cestou přiznala, že odešla skutečně až poté, co jsem jí napsal a poté se vyjadřovala proPetřínsky  

 Cesta nám pěkně utekla a na malostranský jsem zjistil, že se mi snaží dovolat Kačka a když jsem se jí chystal volat na malostranský zpátky, tak mi pro změnu volala Rocky. I tyto dvě slečny se vyjádřily proPetřínsky.  

 Tramvají jsme popojeli na Malostranské náměstí a tam na nás už čekali oba výše zmínění organizátoři, aby nás (mě, ženu, Kačku a Chris) vyzpovídali, zda jsme pro Petřín. Když jsme se všichni shodli, tak už zbylo jenom počkat na Standu, což jsme si ukrátili postáváním ve frontě ve Starbucks. Horká čokoláda za 80CZK (ta nejmenší) je docela síla, ale stála za to.  

 Když dorazil Standa, tak jsme se vydali na tramvaj směr Újezd, kde jsme nakoupili vodky, rum, džusy, colu a citronek. A od lanovky jsem se ještě se Standou vrátil pro 2 džusy (2 džusy ke 2 vodkám nám přišlo moc) a když jsme opět začali stoupat na opakovaně zmiňovaný vrch, tak se ozvala Marthini, že nás viděla z tramvaje (doteď vlastně nevim, kdy a kde nás viděla), tak jsme na ni počkali, mezitím jsme se zplna hrdla zasmáli shlukujícím se Emařům, a vyrazili směr hore.  

 Cestou jsme se s Marthini hádali, jestli řekla, že zbytek čeká na zastávce, nebo jinde. Spor se vlekl, tak jsem navrhl hlasování, ve kterém byla Marťa přehlasovaná 4:0 (ano, stále jsme šli 3.).  

 Pak už nic nebránilo umotat „sváču“, otevřít lahve a opakovaně tahat Kačku za nos (pouze obrazně), kdy jsem ji postupně nalhal, že jsem 2 roky žil ve Španělsku a chodil tam na základku a že si chci nechat příští týden chirurgicky zmenšit kolena, protože se mi zdaj moc velký.  

 Nakonec jsme hromadně zamítli večerní privat u Štěpána (Dontíka) a vyrazili na véču k číňanům, kde Tusil s Werush dostali smaženou rýži na kari…. bez kari. Když se Tusil zeptal, jestli tam vůbec je kari, tak se číňanka nejprve odešla zeptat a pak se vrátila, beze slova odnesla jejich talíře a po chvilce přinesla, už charakteristicky žlutou, rýži na kari.  

 Den jsme nakonec zakončili sledováním půjčených DVD, konkrétně Krvavá sklizeň (ten film neměl vůbec vzniknout a třešničkou na dortu byl "otevřenej" konec) a konečnou tečku za dnem udělala francouzská komedie Rrrrrrrrrrr, která nezklamala, všichni jsme se řezali smíchy.  

 Znáte moji ženu?
 Není tady.